Úly z XPS
Výrobní postup nástavku Optimal z XPS tl. 80mm.
Na přiloženém výkrese najdete tabulku, kde je uvedeno kolik dřeva je nutno koupit na požadovaný počet nástavků. Zároveň je zde řezný plán pro jednotlivé latě (délka desky 2m). U XPS polystyrénu je to jednoduché. Z jedné desky vyjde 7 stěn nástavků. Tedy z jednoho balíku je 35 stěn nástavků (8 medníků ).
Dřevo si nechávám hoblovat na tl. 20 mm a následně desky rozřežu podélně na šířku 25 mm. Z tohoto polotovaru už jen krátím na patřičnou délku (viz. řezný plán na výkrese).
Vnější rámečky namáčím do barvy. Je to rychlejší než natírání. Vnitřní rámečky nechávám v přírodním stavu.
Jednotlivé dřevěné díly spojím sponkovačkou do požadovaného obdélníkového tvaru.
Odporovým drátem nařežu XPS polystyrén na požadovaný rozměr. Na kotoučové pile vyřežu jednotlivé ozuby na dlouhých stranách + na jedné čelní 25x20 mm. ( K přesnému měření doporučuji použít posuvné měřítko.)
K vlastní montáži není potřeba používat žádné šrouby, stačí vše slepit nízkoexpanzní pěnou. Nástavek je dostatečně pevný, jen je třeba při skládání dbát zásady, aby všechny díly byly vůči sobě přesazené.
Obr. 1.Pro názornost celé konstrukce jsem vytáhl jednu stěnu polystyrénu.
Obr. 2. Ukázka přesazení polystyrénu před vložením rámečků.
Do boku nástavku si ještě vlepuji plastové úchyty.
Poznámka na závěr:
- Materiál na jeden medník vychází na cca 200,- práce 1 hodina. (Počítáno při práci na objemu 26 medníků najednou.)
- Je lepší použít XPS v modré barvě nevím proč, ale mravencům tak moc nechutná.
- Vnější ani vnitřní povrchové úpravy na polystyrénu neprovádím považuji to za zbytečné.
Moje první pokusy s materiálem XPS byl klasický nástavek pro odchov oddělků tl. 30 mm, což je super pro oddělky, ale pro včelstvo to není vhodné. Celková konstrukce je slabá, chybí ji celková tuhost. Teprve, když vyšel článek pana Smělého o chovu včel v polystyrénu tl. 80 mm, mě napadlo konstrukci upravit na čtyři samostatné dřevěné čtverce. Není třeba je falcovat, protože ve finále, kdy se vše lepí k sobě, jsou jednotlivé spoje překládány a tím vzniká vazba mezi všemi materiály. Další výhoda této konstrukce je, že nevzniká tepelný most v místě kde je dřevo, protože mezi dřevěnými rámy je stále 30 mm polystyrénu.
Jakékoliv páčení rozpěrákem probíhá vždy mezi dvěma dřevěnými hranoly, takže nedochází k otlačení popřípadě vylomení XPS polystyrénu.
Je tu ještě jedna výhoda, kterou nesmím opomenout. Nástavek není náročný na kvalitu materiálu. Hranol 20/25 se dá vyřezat z každé desky i kdyby měla vady. Vždy se dá něco vybrat.
Střechy
Nezbytnou součástí každého úlu je i střecha. Pokud se snažíme zateplit stěny nesmíme zapomenout zateplit střechu. Neosvědčilo se mi používat ve střechách materiály typu Pir, PUR, Polystyrén, XPS polystyrén. Vždy mezi strupkovou fólií a střechou vzniká mraveniště a to nechci. Proto jsem začal používat tvrdou minerální vatu tl. 100 mm. Nedrží se v tom mravenci a je to dostatečně těžké, takže nemusím na střechy pokládat kamení. Abych předešel nenechavcům, kteří sbírají kovové předměty, používám jako vrchní krytinu střešní fólii. Strupková fólie na zimování není ideální, proto ji nahrazuji tkanou silonovou textilií, která umožní průchod parám pryč z úlu.
